In this paper we study a notion of a κ -covering set in connection with Bernstein sets and other types of non-measurability. Our results correspond to those obtained by Muthuvel in [7] and Nowik in [8]. We consider also other types of coverings.

This book compiles and reviews the most prominent linguistic theories into a single source that serves as an essential reference for future solutions to one of the most important challenges of our age.

Each contributor to this book has used personal experience as the basis from which to frame his individual sociological perspectives. Because they have personalized their work, their accounts are real, and recognizable as having come from 'real' persons, about 'real' experiences. There are no objectively-distanced disembodied third person entities in these accounts. These writers are actual people whose stories will make you laugh, cry, think, and want to know more.

The contributions in this volume treat aspects and manifestations of this cultural symbiosis, and they throw new light on authors and texts both more and less ...

Since its founding in 1943, Medievalia et Humanistica has won worldwide recognition as the first scholarly publication in America to devote itself entirely to medieval and Renaissance studies. Since 1970, a new series, sponsored by the Modern Language Association of America and edited by an international board of distinguished scholars and critics, has published interdisciplinary articles. In yearly hardbound volumes, the new series publishes significant scholarship, criticism, and reviews treating all facets of medieval and Renaissance culture: history, art, literature, music, (...) science, law, economics, and philosophy. (shrink)

Frančiškanski muzej in pinakoteka samostana v središču Ljubljane skupaj s prenovljeno knjižnico predstavljata na novo zasnovan kulturni in umetnostnozgodovinski del samostana kot matične hiše Slovenske frančiškanske province Svetega križa. Knjižnica trenutno hrani približno 70.000 enot, med njimi tudi dragocene knjige, kot so inkunabule - kar sedmino vseh inkunabul v državi - in se tako lahko pohvali z nazivom najobsežnejše samostanske knjižnice v Sloveniji. V novem muzeju so predstavljeni nekateri ključni kulturni in umetniški predmeti, ki jih hrani samostan.

Niniejszy artykuł stanowi próbę ukazania symboliki Aten w twórczości Lwa Szestowa. W tym celu autor odwołuje się do Szestowowskiej koncepcji rozumu, którą Rosjanin buduje w ramach refleksji nad dziejami myśli filozoficznej. Wedle autora Aten i Jerozolimy rozum (za pośrednictwem działalności przytłaczającej większości filozofów), wikła człowieka w poznanie narażone na rozmaite błędy epistemiczne. Rozum występuje wobec rzeczywistości z postulatami m.in. jedności, ścisłości oraz powszechnej obowiązywalności, które eliminują z horyzontu poznania zjawiska niejednoznaczne i wyjątkowe. Owe kategorie służące rozumowi do opisu rzeczywistości, wybrzmiały (...) w filozofii wielkich myślicieli: Talesa z Miletu, Sokratesa, Barucha Spinozy i Artura Schopenhauera. W artykule dokonana została analiza krytyki Szestowa względem idei głoszonych przez wskazanych myślicieli. (shrink)

The paper is the analysis a Feyerabend philosophy of science, his criticism of glorification of science reason and his ”surprising” thoughts of the last period of his life such as ”... objectivism and relativism not only are untenable as philosophies, they are bad guides for fruitful cultural collaboration”.

Autor rozprawia się z mitami na temat Cieszkowskiego: po pierwsze z opinią, że Cieszkowski był wielkim filozofem, który nie tylko wpłynął na polskie, ale także na europejskie myślenie filozoficzne. Po drugie z mitem, że Cieszkowski jako krytyk Hegla doprowadził do rozpadu szkoły heglowskiej.

Ve své práci se v rámci aktualizace klasického Aristotelova konceptu morálního charakteru věnuji pojmu zvyku (habit) a otázce automatizace mentálních procesů. Dokazuji, že pojetí ctnosti jako zvyku, chápaného jako rutinní a zautomatizovaná činnost, při které nejsme schopni předložit skutečný důvod pro své jednání, není konzistentní s klasickou Aristotelovou teorií. Můj důkaz vychází z analýzy pojmu záměrná volba (proairésis) a za proponenty kritizovaného směru jsou představeni Bill Pollard a Matt Stichter. Větší část této práce pak věnuji filozofce Nancy Snowové a jejímu (...) komplexnímu konceptu ctnosti, ve kterém mimo jiné navazuje na zvykové pojetí Pollarda a který spojuje s morální odborností (moral expertise). Namítám zde a dokazuji, že její odmítnutí zdůvodnění jednání jako podmínky ctnostného činu není vhodnou aktualizací klasického konceptu morálního charakteru, tj. není vhodným rozvedením ani adekvátní revizí tohoto konceptu. Na základě psychologického výzkumu odbornosti můžeme totiž předložit stejně tak dobré důvody, proč je možné a žádoucí, aby morální odborník svá jednání byl s to zdůvodnit. (shrink)

Wprowadzenie -- Roman ingarden -- Antoni kępiński -- Karol wojtyła -- Władysław stróżewski -- Józef tischner.

Některá „opravná“ hnutí dneška uvažují o možnosti vrátit se k původní lidské instinktivitě. Chtějí se tím vymanit ze současné kultury, kterou chápou jako člověka traumatizující. Toto úsilí je možné podrobit kritice pomocí teorie současné nesoučasnosti, teorie plastické a elastické fáze evoluce a teorie koevoluce genů a kultury. Můžeme tak stanovit „elastické synchronie“ v nás (např. pomocí teorie axiální transformace či teorie procesu civilizace), které chápeme jako ustanovené určitou somatizací kulturní evoluce, a „elastické synchronie“ vně nás, které mají povahu kulturních institucí. (...) Napětí mezi lidskou „přirozeností“ a kulturou je tak vždy nutné interpretovat ve smyslu vzájemného působení těchto dvou druhů elastických synchronií. Koncepce „elastické synchronie“ je propojena s obecnou sémiotickou (triadické pojetí znaku) a biosémiotickou teorií. Jsou zvažovány různé způsoby dědičné fixace (somatizace) výsledků kulturního vývoje (koevoluce genů a kultury; vliv kultury na selekci genů; epigenetická fixace; vtištění v raných fázích postnatální ontogeneze) a způsoby jejich sociokulturní institucionalizace. Pojednávají se noetické, sociálně ontologické a individuálně psychologické důsledky takto vzniklých elastických synchronií. Je rozlišen radikální a zmírněný kulturní konstruktivismus. Autor při tom vychází z nominalistického stanoviska. (shrink)

Tato práce se zabývá možnými přístupy k etice sexuality, jejich klady i zápory. Etikou sexuality zde není míněno moralizování, stejně tak sexualitou není míněn pouze koitus, pohlavní chování je zde míněno v širším významu tedy včetně rozlehlé oblasti lidského svádění, okolků či otálení. Popsány jsou čtyři klasické přístupy k etice sexuality: tradicionalistický, romantický, marxisticko-feministický a liberální, avšak uvážen je i přístup antinatalistický, který vyplývá z asymetrického argumentu Davida Benatara uveřejněného v jeho práci Nebýt či být. Benatarův antinatalizmus totiž vytváří etiku (...) pohlavního chování, v níž pouze sex, který nevede k rozmnožení, může být morální. I když je tento pátý, antinatalistický přístup značně kontroverzní a zdaleka ne intuitivní, extrémnost jeho pozic se příliš neliší od tradicionalistického pohledu, v němž je morální pouze sex k rozmnožení vedoucí, tyto dva přístupy tak lze postavit do přímé opozice jako dvě krajní možnosti uvažování o etice pohlavního chování. Roli střední cesty v takovém řazení potom zaujme liberální přístup, který jako jediný etiku sexuality nevidí jako etiku odlišnou od jiných lidských činností. (shrink)